Pokud jsme zatím naříkali nad zhoršujícími se výsledky žáků, vyvozovali jsme to téměř výhradně z mezinárodního šetření PISA (podrobněji ZDE), které zkoumá ve všech zemích patnáctileté, bez ohledu na to, v jakém jsou ročníku školy. Tedy i ty, kteří propadali a jsou třeba jen v sedmé třídě. Šetření TIMSS a PIRLS (podrobněji ZDE a grafy ZDE) zkoumá žáky čtvrtých tříd. Na oznámení inspekce reagovala i společnost Scio s tím, že v jejím šetření, které se jmenuje Stonožka a zkoumá žáky v šestých třídách a primách víceletých gymnázií, také došlo mezi lety 2009 a 2012 ke zlepšení (čtěte ZDE), ale zatím je tak malé, že se z toho nedá usoudit, jestli jde o náhodu či začátek nějakého trendu.
Než se začneme radovat, je dobré si několik věcí uvědomit. Ta data jsou z různých let, byl zkoumán různě složený vzorek a pravděpodobně není ani zcela jasné, nakolik se metodika jednotlivých šetření podobá a liší. Respektive neexistuje o tom žádná pro veřejnost přístupná a srozumitelná informace. Vyvozovat z věci nějaký bod obratu tedy rozhodně není na místě.
A i v případě, že by další data obrat naznačovala, není vůbec jasné, co ho způsobilo. Část veřejnosti například dlouhodobé zhoršování v PISA přičítala reformě školství. Byl to nesmysl, protože patnáctileté ještě reforma, která odstartovala v roce 2005 v prvních třídách, nijak nezasáhla. Stejně bych ale byl opatrný v konstatování, že současné naměřené zlepšení je způsobeno působením reformy. Praktické zkušenosti naznačují, že v naprosté většině škol se nezměnilo nic, reforma nereforma. Co tu změnu tedy způsobilo, opravdu nevíme. Nějaké změny ve školách a vyučování? Vyšší motivace rodičů, aby jejich děti měly kvalitnější vzdělání? Nějaké vlivy mimo školu a široce přístupné moderní technologie?
Jediné, co se z toho dá vyvodit zcela jistě, je, že různá data říkají o našem vzdělávacím systému velmi různé věci a bylo by na místě si v tom udělat pořádek. Například srovnat metodiky jednotlivých šetření a ujasnit si, co jsme se vlastně dozvěděli. Stejně tak bychom si měli udělat jasno v tom, zda jsou v tomto směru využitelná data z plošného testování v pátých a devátých třídách. Ta z prvního ročníku jistě ne, ale příští rok už by bylo dobré srovnat, co vychází z plošných testů a z výběrových šetření. Tyhle výsledky totiž bývají ve světě často různé, protože výsledky plošných testů se snaží učitelé ovlivnit kvůli lepšímu obrazu školy. Bude to tak i u nás? A konečně, začněme dělat výběrová šetření (tedy netestujeme všechny dejme tomu patnáctileté, ale jen sociologicky vybraný vzorek) i u nás, nespoléhejme jen na mezinárodní šetření. Webový nástroj, který to umožňuje, už Česká školní inspekce má, podobné projekty slibuje, ale zatím se v tomto směru nic nestalo.
Dokud nezačneme ve vzdělávání pracovat s kvalitními a hlavně srovnatelnými daty, jsou jásot nad zlepšením, stejně jako vztek ze zhoršení, poněkud předčasné.