Pro úřady, k nimž se studentky a studenti odvolávají proti hodnocení testů (ministerstvo) a písemek (kraje), jde o zásadní změnu. Doposud totiž většinu žádostí vyřídily stejně jako v případě, kterého se týká rozsudek: přeposlaly studentům stanovisko CERMAT, organizátora maturit, který obvykle konstatoval, že žádost je nedůvodná, neboť všechny testové úlohy jsou v pořádku. Takovou odpověď dostal i ten, kdo k žádosti o přezkum připojil odborný posudek spolehlivě dokládající nekorektnost některé úlohy či hodnocení. Tedy že má více než jednu správnou odpověď, případně žádnou nebo jinou, než uvádí CERMAT. To už nadále nebude možné. Úřad bude muset odpovědět fundovaně a konkrétně, tedy opravdu na to, co student namítá. Sám za sebe – bez výmluv na Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání.
A pozor, bude muset odpovědět vždy a každému. Ať už si žadatel bude stěžovat na jakoukoli úlohu, oprávněně či neoprávněně, úřad bude muset odborně doložit, že úloha je postavena korektně. Při loňském ročníku maturit přišlo sedm tisíc žádostí o přezkum. Pokud by se to opakovalo i letos, nastane kalamita. Úřady nemají personální ani odbornou kapacitu, aby takové množství žádostí vyřídily v předepsaném termínu třiceti dnů způsobem, který nařídil soud.
Kde hledat řešení
CERMAT se zcela jistě snaží, aby nedělal podobné chyby jako loni a předloni. Přesun opravování písemek na školy z tohoto hlediska snižuje riziko. Mezi prvním a druhým ročníkem státní maturity také ubylo sporných úloh v testech. I loni se ale vyskytly a nedá se to vyloučit ani v budoucnosti.
Možných řešení může být víc. Funkční by například bylo, kdyby CERMAT ihned poté, co studenti vyplní testy, zveřejnil nejen všechny úlohy a klíče správných odpovědí (to si už maturanti vynutili), ale přidal také u každé úlohy odborné vysvětlení, proč považuje právě tu jednu odpověď ze čtyř možných za správnou. To by umožnilo veřejnou kontrolu a diskusi o případných problematických úlohách. A napovědělo úřadům, nač se mají připravit.
Je totiž velmi pravděpodobné (a správné), že studenti nabudou sebevědomí. První rok si stěžovali relativně málo, protože měli pocit, že proti úřadu vyhrát nelze. Loni byl příval zaviněn hlavně silnými emocemi a pocitem, že je stát při organizaci maturit fauloval. Letos už budou vědět, že soud úřadu zakázal alibistické odpovědi „přes kopírák“ a v oprávněných případech je šance na úspěch velká. Právě zveřejnění odborných zdůvodnění by mohlo množství zbytečných žádostí o přezkum snížit.
Ministerstvo školství se postavilo k rozsudku vstřícně a slíbilo, že učiní, co bude třeba. Samotná vstřícnost ale nestačí. Je třeba se ptát, jaká konkrétní opatření úřad učiní. Nejde tu ani tak o maturitu, ale o to, jak se zachová stát k občanům, kteří právě dospěli a získali volební právo. V takovou chvíli je pocit, že se mnou stát jedná férově, klíčový především pro další vývoj české společnosti.
Podrobnosti o rozsudku Nejvyššího správního soudu ve věci kasační stížnosti ministerstva školství ZDE.
Vyšlo v MF Dnes