V procesu tvorby zadání, zpracování dokumentů a výpočtu výsledků nebyly shledány žádné chyby. V návaznosti na vyhodnocení testů proběhla validace všech zadání vycházející z podrobné položkové analýzy a komisionálního přezkoumání zadání. Předmětný didaktický test byl shledán jako plně a bezvýhradně způsobilý.
Poučení:
Toto vyrozumění je konečné a nelze proti němu podat rozklad.
Ing. Bc. Petr Bannert
ředitel odboru středního vzdělávání
Tak vypadá závěr dopisu, který rozesílalo ministerstvo stěžujícím si studentům. Mnoho z nich si ale nestěžovalo proto, že by v testu z češtiny neuspěli a chtěli by opravit známku. Často prospěli na výbornou a stěžovali si proto, že považovali test v mnoha úlohách za nekvalitní a odkazovali se přitom na odbornou recenzi (k nahlédnutí ZDE).
Centrum pro přípravu maturitní zkoušky ještě před oficiálním zveřejněním testů požádalo o „protirecenzi“ středoškolského učitele a dříve také autora testových úloh Jiřího Kostečku. Ten byl vlídnější a našel v testu jen dvě vadné a jednu problematickou úlohu (zkontrolujte ZDE). Jako doplněk jeho posudku v Učitelských novinách vyšel i text hlavní metodičky češtiny, která píše, že některé úlohy opravdu mohly být formulovány lépe a u dvou úloh vzali hodnotitelé výhrady oponentů v úvahu a hledali, jestli kvůli chybně vyhodnocené úloze někdo nepropadl. Prý ne.
Všechny tyto informace pochopitelně měl ředitel odboru pan Bannert k dispozici, a přesto odpovídal studentům, kteří zmiňovali chyby v testu, že byl plně a bezvýhradně způsobilý. A pan ministr pak na tiskové konferenci pochválil jeho odbor, jak rychle a kvalitně stížnosti vyřídil. Jak je to vůbec možné? Fakt, že test z češtiny chyby obsahoval, je v tuhle chvíli prakticky jednoznačný. Jednotlivé strany debaty se pouze liší v názoru na to, kolik jich bylo a jestli to je či není z hlediska státní maturity problém. Odpověď z ministerstva tedy je nesmyslná. Stěžovat si nelze. Leda tak na lampárně.
Pro srovnání. V případě testu z fyziky konstatovala recenze (k nahlédnutí ZDE) jednu chybnou úlohu. Tu uznal i Cermat a hodnotitelé přepočítali výsledky studentů. Ono u přírodních věd bývá jednoznačnější, co je a není správné a hůř se to popírá. Ale fyzika byla nepovinný předmět a lidí, kteří testy dělali, bylo jen pár desítek. Kdežto sporný test základní úrovně z češtiny vyplnilo něco mezi osmdesáti a devadesáti tisíci studentů.
Pan Kostečka ve svém článku na závěr konstatuje, že mediální hysterie okolo maturity je nepodložená, protože vytvořit kvalitní test je obtížné. Obtížné to jistě je, ale problém nejsou ani tak chyby, jako neochota Cermatu a ministra Dobeše je přiznat. Právě teď se nastavují pravidla státní maturity pro příští léta. Kdyby si přes 14 000 studentů nestěžovalo otevřeným dopisem a ti, kteří na webu EDUin komentovali uniklé testy, nepožadovali jejich zveřejnění, tak se žádná debata o chybných úlohách nekonala (ano, právě jsem se pochválil, ale ono těch lidí bylo podstatně víc). Bez „mediální hysterie“ by testy byly jednou provždy tajné a možnost podat stížnost na ministerstvo by byla čirá kafkovská absurdita. Vrchní úředník pan Bannert by nám mohl napsat, co by chtěl, aniž bychom ho mohli přistihnout, že si cintá mašli. Že to tak není, to je alespoň malé občanské vítězství. Ale asi by nemělo zůstat jen u něj.