Je dobře, že státní maturita stanovila spodní laťku. Minimum toho, co ještě lze považovat za maturitní vzdělání. Z těch asi šesti očekávání, které jsme od maturity měli, splnila alespoň toto. Dál už ale není optimismus na místě. Pokud bychom měli přijmout jako správné, že výrazně více dětí bude chodit na učiliště a skončí v dělnických profesích, že mnohem méně studentů bude mít všeobecné vzdělání, pak musíme přijmout také fakt, že mladí lidé v Čechách a na Moravě jsou z jakéhosi nejasného důvodu nejhloupější a nejhůře vzdělavatelní v Evropě.
Čísla totiž hovoří jasně. V Čechách a na Moravě je v populaci podíl vyučených jeden z nejvyšších v Evropě (40 %) a na učiliště odchází pořád rekordní podíl populačního ročníku (30%). Jen ve velmi málo vyspělých zemích je to více. Naopak podíl středoškolských studentů, kterým poskytujeme všeobecné vzdělání, je u nás poloviční, než je průměr států OECD. Průměr! Takže třeba oproti Koreji, kam chodí na všeobecně vzdělávací školy 68%, je našich 22% třikrát méně. A hůř jsou na tom mezi rozvinutými zeměmi OECD jen Turecko a Rakousko.
Za téhle situace se radujeme, že budeme mít více lidí s nízkou kvalifikací? Ve chvíli, kdy si firmy, na jejichž prosperitě stojí naše ekonomika, stěžují, že mají málo vysokoškoláků z technických oborů? Dlouhodobě platí, že požadavky zaměstnavatelů na nízko kvalifikované zaměstnance klesají, u lidí s vysokou kvalifikací je to přesně naopak. Proto mezi nezaměstnanými už od počátku devadesátých let převažují vyučení.
Navíc mi přijde bizarní, že odesláním na učiliště jako by naše starost o vzdělání „těch hloupějších“ skončila. Sláva, nekazí nám kvalitu maturity! A oni nebudou potřebovat ke svému profesnímu i osobnímu životu znát cizí jazyk? Nebudou potřebovat praktickou matematiku a psát maily bez hrubek? To dneska v Evropě užije opravdu i každý pokrývač a instalatér. Přijde nám v pořádku, že odešleme třetinu populace do škol, které poskytují mizerné vzdělání a ohrožují své absolventy vysokou nezaměstnaností?
Ve skutečnosti je hra na maturitu opravdu jenom hra. Hrajme ji, jestli nás baví. Podstatný problém ale je, jak zacházet s tou částí populace, která je hůře vzdělavatelná, a jak ji dotáhnout k průměru. Klidně i na učilišti bez maturity. To je to, co řeší už tak deset let ty prozíravější vzdělávací systémy. Proto jsou v mezinárodních šetřeních úspěšné. My se radujeme, že odešleme ještě větší část populace do černé díry vzdělávacího zapomnění? Svatá prostoto!
P.S. Příště o tom, jak to ti úspěšní dělají a čemu bychom se mohli přiučit.