„Žáci, kteří standard nezvládnou, nesmí být přijati na žádné víceleté gymnázium (5. třída) nebo střední školu s maturitou (9. třída),“ píše se na stránkách AASKOL. Odtud tedy ten kontroverzní nápad pochází! Při podzimním hlasování členů asociace pro tohle opatření hlasovalo z 58 škol 54, jen 4 byly proti. Alespoň mě to překvapilo. Co jsou to zač, ty aktivní školy? V tuhle chvíli má asociace 90 členů, seznam od základních škol po gymnázia najdete ZDE. Jsou tam většinou známé a respektované vzdělávací ústavy, jejichž práce a výsledky si zaslouží úctu. Ale přiznávám, že ani tak mi nepřijde nápad na testy na základce jako rozcestník k maturitě přijatelný. Proč, vysvětluji ve starším blogu ZDE.
Co mi ale přijde rozhodně k diskusi, jsou jejich další nápady. Tady je vyjmenovávám a krátce komentuji.
Studenti pedagogických fakult by měli začít studium roční praxí na některé škole jako asistenti učitele, družináři a suplenti.
Nevím, zda je to v praxi realizovatelné, ale asi by to vytřídilo lidi, kteří prostě jdou na pedagogickou školu, aniž mají v úmyslu někdy učit. V každém případě by přicházeli na vysokou s reálnou představou, jak učitelská práce vypadá.
Ředitelé by měli mít větší pravomoc rozhodovat o výši platu svých učitelů.
I když chápu obavy z ředitelů, kteří někomu nadržují, jsem jednoznačně pro. Ředitel(ka) a ne platová tabulka a věkový automat má být ten, kdo má posuzovat kvalitu práce učitele.
Je třeba omezit složité správní řízení při přijímání studentů. Přijímací řízení má být vnitřní věcí školy, do které nemohou mluvit žádné další úřady.
Opět souhlasím. Správní řízení je zbytečně složité, z hlediska kvality přijímaných žáků ničemu nepomůže a vzhledem k převisu míst nad počtem možných studentů je na místě, aby školy samy rozhodly, kdo se jim ke studiu hodí a kdo ne.
AASKOL požaduje jasné a transparentní financování – 1 žák stejného věku pobírá napříč republikou naprosto stejný normativ bez ohledu na typ školy.
Tady spíš nesouhlasím. Zvlášť u středních škol prostě reálně jsou náklady na studenta velmi rozdílné. Nejlevnější je gymnazista, nejdražší učeň. U základek by měly ještě větší problém s přežitím venkovské školy. Takže takový systém by sice byl přehledný, ale fakticky nespravedlivý a pro mnoho škol likvidační.
Myslíte si, že by něco z toho úrovni školství pomohlo?