On je důvod letitého napětí mezi rodiči a učiteli nejspíš dost jednoduchý. Učitelé nejsou zvyklí mluvit s dospělými, ti otevřenější přiznají, že právě proto je pro ně každá třídní schůzka stres a chovají se při nich koženě a upjatě. Vlastně se rodičů obávají, přijdou jim rok od roku agresivnější. Rodiče si zase pamatují školu svého mládí, kde nebylo zrovna zvykem otevřeně diskutovat. A tak přicházejí s podivným pocitem v zátylku a nejistotu řeší buď mlčením, nebo naopak agresí. Není divu, ona ani dnes nejsou u nás pravidla demokratické diskuse nic samozřejmého. Stačí se každou neděli v poledne podívat na některou z politických debat. Tady nabízím deset pravidel, jak spolu vycházet nekonfliktně. Pět pro učitele, pět pro rodiče. Pocházejí z knížky Rodiče vítáni. Praktický návod, jak usmířit rodiče a učitele našich dětí. Vyšla v polovině srpna a můžete si ji prohlédnout ZDE.
Pro učitele:
- Mluvte s rodičem jako s rovnoprávným partnerem, respektujte jeho důstojnost.
- Vnímejte rodiče jako „experta“, který nejlépe zná své dítě.
- Komunikujte s rodiči přímo, ne prostřednictvím dítěte.
- Berte dítě jako plnoprávnou součást učitelsko – rodičovské debaty o něm.
- Nevnímejte každý dotaz či kritiku jako osobní útok.
Pro rodiče:
- Nedívejte se na učitele jako protivníka, ale spolupracovníka při výchově dítěte.
- Nejednejte s ním jako s pedagogickým sluhou a respektujte jeho odbornost.
- Přicházejte do školy raději se zdvořilým dotazem, ne s odhodláním bojovat.
- Ověřujte si informace od svého dítěte, bývají často zkreslené.
- Nepomlouvejte nikdy učitele svých děti a rozhodně ne, když to mohou slyšet.
Připadají vám ta pravidla užitečná?
Nebo jde o samozřejmosti a banality?
Nesouhlasíte s některým z nich?
Je realistické něco takového požadovat?
Chybí tam něco důležitého?
Pokud se i vy domlouváte s vaší paní učitelkou jen obtížně a hledáte školu, kde k vám budou vstřícnější, najdete užitečné informace na čerstvě spuštěných stránkách www.rodicevitani.cz .