OTEVŘENÝ DOPIS PREMIÉROVI
Plošné testování zabrání zkvalitnění výuky
Vážený pane předsedo vlády!
Na jaře 2011 by mělo poprvé proběhnout plošné maturitní testování. O rok později plánuje ministerstvo školství zahájit plošné testování žáků 5. a 9. ročníku povinného vzdělávání. Výsledky testů mají mít přímý dopad na přijetí žáků k dalšímu studiu a na financování škol.
Tyto záměry v nás vzbuzují hluboké obavy.
Plošné testy jsou nebezpečný nástroj
Je zřejmé, že se u nás chystáme opakovat dávno rozpoznané chyby, jichž se dopustily některé vyspělé země. Víme, že naše školství potřebuje změny, například zlepšení profesionální výbavy mnoha učitelů. Plošné testování ale jen stěží vyvolá změny odpovídající hloubce současných problémů – zato může napáchat dalekosáhlé škody. Z dlouhého seznamu funkcí, které má plošné testování plnit, je zřejmé, že si ministr školství ani jeho spolupracovníci neuvědomují, jak malý výsek vědomostí a dovedností lze ve skutečnosti pomocí testů ověřit. Jako všude ve světě, kde je používáno, bude obsah testů určovat, nač žáci a učitelé zaměří svou pozornost, tedy na to, co se snadno testuje. Jiné důležité cíle vzdělávání se rychle dostanou na okraj pozornosti učitelů, žáků i jejich rodičů.
Není zřejmé, co se žáci mají naučit
Současné požadavky ke státní maturitní zkoušce nejsou založeny na důkladném zvážení, které vědomosti a dovednosti by si měl ze školy odnést každý úspěšný maturant. Pokládáme za silně znepokojivé, že jsou definovány víceméně nahodile pracovníky Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání. Ještě více nás znepokojuje, že neexistuje shoda v tom, jakými vědomostmi a dovednostmi by měl být vybaven každý absolvent prvního a druhého stupně základního vzdělávání. Je přitom zřejmé, že hledání shody o cílech základního vzdělávání nebude jednoduché ani krátké: lze k ní dospět jedině otevřenou diskusí, a to odbornou i laickou. Přitom právě kvalitní definice cílů vzdělávání je nutným předpokladem zlepšení.
Pozornost má být zaměřena na průběžné hodnocení
Kroky, které ministr školství připravuje, vnímáme jako mimořádně nebezpečné, uspěchané a nepromyšlené. Žádáme Vás proto, vážený pane premiére, abyste jim věnoval osobní pozornost, vzal v úvahu zmiňovaná rizika a zasadil se o zásadní změnu kurzu. Včetně odložení plánované státní maturity, a to navzdory už vynaloženým finančním prostředkům.
Žádáme, aby stát:
· soustředil své odborné i finanční zdroje především na vývoj nástrojů, které učitelům umožní diagnostikovat aktuální úroveň vědomostí a dovedností jednotlivých žáků a průběžně sledovat jejich pokrok,
· v korektně vedené diskusi s odborníky i laickou veřejností vymezil minimální vědomosti a dovednosti požadované na konci příslušného stupně vzdělávání a to způsobem, který snese srovnání s podobnými dokumenty, jež se osvědčily v jiných vyspělých zemích,
· zavedl ucelený systém podpory, jenž pomůže učitelům individualizovat výuku a poskytovat účinnou pomoc žákům, kteří ji z nějakých důvodů potřebují,
· provedl zevrubnou analýzu současného stavu a příčin problémů a svá další rozhodnutí zakládal na faktech. Nelze vycházet ze subjektivních názorů několika jedinců, jak to například vidíme u překotné reakce ministerstva školství na výsledky šetření PISA. Ta přichází bez odborné analýzy příčin našeho propadu, která by se opírala o získané statistické údaje.
Veřejnost vnímá rostoucí problémy českého školství, nezná však všechny souvislosti a důsledky chystaných opatření. Rychlému zavedení testování v 5. a 9. třídách, které se nezasvěceným jeví jako radikální krok s okamžitým přínosem, bude proto nakloněna. Jistě je uvítají i někteří učitelé, protože by z nich v rozporu s probíhající reformou opět sejmulo odpovědnost za výběr učiva a v důsledku i za výsledky vzdělávání. Část učitelské a rodičovské veřejnosti si také hodně slibuje od strachu žáků z neúspěchu v testech. V atmosféře strachu však úspěšné učení probíhat nemůže. O to důležitější, obtížnější a odpovědnější je hledat a realizovat řešení s trvalými pozitivními dopady. Bude to velmi pracné, zdlouhavé a někdy i nepopulární. Jiná cesta k trvalému zlepšení stavu českého školství však bohužel nevede.
Pokládejte prosím náš dopis za otevřený. Žádáme Vás o stejně veřejnou odpověď.
Podpisy:
RNDr. Oldřich Botlík, CSc., spoluautor projektu Kalibro zaměřeného na pomoc školám při sebehodnocení
Ondřej Hausenblas, vysokoškolský pedagog, pedagogická fakulta UK
Jana Hrubá, šéfredaktorka Učitelských listů
PhDr. Hana Košťálová, pedagožka, lektorka kurzů Kritického myšlení
PhDr. Jana Nováčková, CSc., psycholožka, spoluautorka přístupu Respektovat a být respektován
RNDr. David Souček, spoluautor projektu Kalibro zaměřeného na pomoc školám při sebehodnocení
RNDr. Jana Straková, PhD., analytička vzdělávací politiky, Institut pro sociální a ekonomické analýzy
RNDr. Ondřej Šteffl, CSc., ředitel společnosti SCIO
Doc. PhDr. Josef Valenta, CSc. vysokoškolský pedagog, FF a DAMU UK
Doc. PhDr. Arnošt Veselý, PhD, vysokoškolský pedagog, FSV UK
P.S. Za dva dny od uveřejnění se pod dopisem premiérovi objevilo dalších padesát signatářů. Podívejte se, jestli tam najdete své známé. K nahlédnutí i podepsání ZDE, stejně tak nás zajímají i vaše kritické názory k této iniciativě.