Reklama
 
Blog | Tomáš Feřtek

Zajímá vás, kde se má na Šumavě kácet? Podívejte se na nové fotky.

V úterý mají v Šumavském národním parku nastoupit v prvních zónách dřevorubci, aby začali likvidovat kůrovcové stromy. Ministr Chalupa je omezil v tom, že se nebude zasahovat všude, kde původně nový ředitel parku Stráský zamýšlel, a nesmí se používat těžká technika. Je to jistě lepší řešení, ale řešit pilou stav lesa v národním parku mi přijde i tak nesmysl. Argumentuji fotografiemi, které jsou staré zhruba dva týdny a ukazují místa, kde se kácelo, nekácelo, případně se kácet má. Posuďte sami.

 

 

Pokud se někdo ptá, jak tedy jinak a lépe řešit spory o národní park na Šumavě, souhlasím zcela s Václavem Cílkem, který to pojmenoval v pátečním Studiu 6 České televize (najdete v záznamu na 6:50). Za prvé: najmout mediátora, který usmíří vášně mezi starosty, ochranáři, parkem a nevládními organizacemi. Za druhé: vytvořit ucelenou první zónu národního parku místo 139 malých kousků a v té nezasahovat. Okolo ní kácením a dalšími lesnickými postupy zajistit, aby se kůrovec nešířil do hospodářských lesů. Zasahovat v samotných prvních zónách, kde velmi rychle vzniká „prales“, nedává smysl. Fotografie to říkají jasně.

Česko – rakouská hranice na hřebeni u Trojmezí. Zatímco vlevo v Rakousku se řešil kůrovec pilou, vpravo na české straně zabránila v roce 1998 blokáda aktivistů kácení pralesních porostů.  Vzrostlý les uschnul, ale uvnitř to vypadá takto:

Reklama

 

Nově vznikající les to má samozřejmě snazší v chráněných polohách, například  v kotli Plešného jezera, než na náhorních pláních, kde ve výšce okolo 1300 metrů roste les velmi pomalu. Ale následující fotografie ukazuje, že i tady mezi starými suchými stromy už roste nová generace lesa.

Pohled na takový les zevnitř ukazuje následující rok stará fotografie ze šumavského hřebene v okolí Velké Mokrůvky. Vidíme, že i tady hrají suché stromy ponechané svému osudu zásadní úlohu. Roste tu vysoká tráva, která jinak semenáčky k růstu nepustí, nové stromy tedy rostou především v těsném okolí suchých pahýlů.

V nižších polohách to má nový les snazší, je tu větší pestrost druhů a rostou rychleji. Kromě toho, že popadané a postupně hnijící stromy udržují vhodné vlhké mikroklima, odrazuje komplikovaný terén vysokou, aby nově rostoucí stromy spásala. Tady se před rysem běžícím po padlém kmeni utíká špatně.

A ještě jednoho si na téhle fotografii všimněte. Hustoty porostu a mnohosti druhů. Následující fotka ukazuje, čeho lze pomocí řízené výsadby, která následuje po kácení,  dosáhnout velmi obtížně. V přirozeně vzniklém lese vedle sebe rostou stromy velmi různého věku, což je sama o sobě nejlepší ochrana proti kůrovci. Tady může sežrat jen jednotlivé přestárlé stromy, ne celý les.

A závěrečná fotka z Vysokých lávek kousek od Prášil v údolí říčky Křemelné. I tady se mělo kácet, alespoň podle původních Stráského plánů. Je ale jasné, že tu vzniká zapojený, komplexní „pralesní“ porost, který s původním hospodářským lesem vysázeným v předminulém století nemá dávno níc společného. Poslat sem dřevorubce a těžkou techniku zachránit les před kůrovcem, by byl zjevný nesmysl.

Alespoň mně to přijde jednoznačné. Na otázku, jestli si les ponechaný sám sobě poradí po kůrovcové kalamitě, zní odpověď ANO. Na otázku, jesli umíme pomocí lesnických zásahů a výsadby lépe dosáhnout  přírodě blízkého lesa, zní odpověď spíše NE. Má někdo přesvědčivý protiargument? Nejlépe také obrazový.

Aktualizace 26. dubna, 19:30 – Odpoledne ohlásilo vedení šumavského parku, že pro letošek od kácení v prvních zónách upouští, protože  v rámci podmínek nastavených ministrem Chalupou ho nelze realizovat bez porušení zákona a než správa parku stačí požádat sama sebe o výjimku  a schválit si ji, kůrovec dávno vyletí. Trochu mě to překvapilo.  Že by tohle ve Vimperku nevěděli už před týdnem? Nebo čekali, že jim ministr udělí generální pardon na jakékoli zásahy bez ohledu na zákon? V každém případě má teď Jan Stráský víc času navrhnout a prosadit smysluplnou ucelenou první zónu, odstranit dluh po minulých ředitelích a získat tak nehynoucí čest, slávu a zásluhy o Šumavu. Velmi se za to přimlouvám, ušetřili bychom si pro příští léta spoustu těchhle kůrovcových tanečků a debat se stále stejnými argumenty na obou stranách.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama