Troufnul bych si polemizovat s tím, zda je to skutečně tak jednoznačné a nezpochybnitelné, aby v té vzácné fázi lidského života, kdy je lidský mozek jako houba a tak lehce nasává vše nové, byla mechanická dovednost typu psaní všemi deseti upřednostňována nad rozvojem fantazie a tvořivosti třebas i formou výtvarné výchovy. Už se opakuji, ale to koneckonců v této diskuzi všichni: pro to, aby z tohoto zázračného období vyšel lidský mozek maximálně rozvinutý (i s ohledem na budoucí studium třebas té robotiky), bych raději vsadil na rovnoměrný rozvoj, neboli tzv. klasické vzdělání (přírodní vědy, technika, matematika, cizí jazyky, společenské vědy, umění, hudba, sport, …).

Mimochodem, sám píšu všemi deseti, ale ve tvůrčí práci bych tuto dovednost nějak moc nepřeceňoval…

Prostě bych to nepřeháněl s ohledy na bezprostřední praktickou „použitelnost pracovníka ve výrobě“. Na konkrétní řemeslné dovednosti bude času až až na střední škole či pak na vysoké.

Jelikož jste sám vyjádřil, že tady „někoho chcete někam v diskuzi dostávat“, o dialog Vám nejde. A já asi více k tématu dodat neumím, takže svou účast v diskuzi ukončím.

Stejně tak jsem si v rámci všech těch možných branných dní a školních soutěží („o partyzánský samopal“) prošel i základy první pomoci, jak jen může děcko na základce zvládnout.

Psát všemi deseti jsem se na základce ale ještě neučil, byla osmdesátá léta… Ale dnes klidně, proč ne.

Takže tu vámi vytvářenou polarizaci na tzv. humanisty a tzv. realisty moc dobře nechápu. Je to umělé a účelové rozdělování. Nikdo tady nic takového nenavrhuje. Jak jsem psal, sám potřebuji, aby maturanti, kteří se rozhodnou pro VŠ studium, byli dobře připraveni zejména v matematice, přírodovědných a technických předmětech. Jediný můj komentář a důvod pro účast v této diskuzi je, že si dovoluji připomenout vhodnost rovnoměrného rozvoje dětí na základce a střední škole, tedy nezanedbávat i společenské obory, hudbu, umění, sport. Nic více. Nevkládejte mi do úst či klávesnice nic jiného.

Netuším sice, proč řadíte tělocvik mezi humanitní obory, ale budiž, asi k tomu máte nějaký důvod. Taktéž ztotožňovat umění a humanitní obory je podivné. Ale to je vedlejší. Učitelé by se určitě rekvalifikovat mohli, ale proč by to dělali, když tyto obory na školách jsou a oni jejich výuce věnovali své vysokoškolské studium? Protože vy si myslíte, že výuka těchto předmětů na školách je zbytečná? To je ovšem trochu málo.

Já osobně bych proti výuce „domácího kutilství“ nic neměl, protože – v tom máte pravdu – tyhle věci se určitě hodí znát. Jenže si dovedu představit, že dalších x lidí by přišlo s podobnými návrhy, že to či ono by škola rozhodně MĚLA učit – finanční gramotnost, ovládaní počítače a internetu, sexuální výchovu, mediální výchovu, zdravotní výchovu, administrativu a účetnictví, ekologickou výchovu, sebeobranu, výchovu k vlastenectví, řízení auta atd. atd. A měli by pro to podobně pádné argumenty. Přitom je jasné, že všechno se prostě do výuky vměstnat nedá. Co teď?

Vidím to tak, že je tady potřeba dosažení určitého konsensu o tom, co má být na základní a střední škole povinným penzem znalostí a dovedností a co má být nabízeno pouze jako volitelná výuka (podobně jako se vedou diskuse o tom, co má být standardem ve zdravotní péči, který by byl hrazen z běžného zdravotního pojištění). Vy máte za to, že předměty typu tělesné výchovy či umělecké výchovy na školy nepatří (leda jako kroužky), jiní (včetně mě) si zase myslí, že tyto předměty mají na školách mít významnější místo. Mohli bychom se ale shodnout na tom, že všeobecně konstatovaná zhrošující se úroveň našeho školství nestojí a nepadá s pár hodinami hudebky, výtvarky či tělocviku.