Komentáře: Pět argumentů PRO plošné testování

Od: Anonym

Anonym — Thu, 17 Jun 2021 15:03:18 +0000

Od: petr

petr — Tue, 07 Feb 2012 00:06:11 +0000

Skutečná příčina propadu
Hlavní důvod propadu školství symbolizuje chlapec, kterého jsem nedávno potkal. Hrdě kráčel v tričku s nápisem NIC NEMUSÍM.
Spoléhat na dobrou vůli se dá u dětí a rodičů, kteří nějakou dobrou vůli mají. Skutečný asociál rozseká hodinu na hadry, i kdyby tam stál sám Komenský a Bloom mu přinesl třídnici. A není síly, která by mu zabránila – díky prosazení „práva na přístup ke vzdělávání“, tedy de facto nároku na studium gymnázia pro všechny.
Vzdělání bez vlastního přičinění je nemožné.
Motivované děti a motivovaní rodiče, kteří poptávají vzdělání (tedy ne pohodu, jedničky a papír) budou vždycky v menšině – stejně jako v každé jiné záležitosti, týkající se celé populace.

Od: martin kloda

martin kloda — Sat, 26 Nov 2011 21:20:14 +0000

dobrovolnost
Nejvíc mně zaujala myšlenka, že testy nemají být státní. Stát má jen velmi hrubé nástroje, pokud jimi zasahuje do běžného života tak obvykle škodí. Ve školství je to mnohonásobně nebezpečnější než jinde, protože zásah může ovlivňovat najednou celé ročníky dětí. Četl jsem rozhovor s Václavem Klausem mladším o tom, že z českých škol vychází málo srovnávacích dat. Snažit se je ale získat direktivně nařízením ministra je scestné. Děkuji za přínosný text.

Od: babza

babza — Wed, 23 Nov 2011 17:23:09 +0000

Víte,
pane Tomáši, už mě to úplně přestává bavit. Nejenže opravdu testy nemohou především děti nic naučit, ale v mých očích představují nezdravou represi, i když mám o výkonech dnešních žáků své pochybnosti.
Slyšela jsem v noci ministra D. v Hyde parku a jako obvykle: příliš rychlá a sebejistá řeč plná čísel a procent. No a když tento člověk mluví dokonce o mentální retardaci v souvislosti s ukončením bakalářského studia, tak by si alespoň tento výraz měl najít ve slovníku.
To se mi totiž líbí od dospělého člověka, který používá v textu tvar „v 16-ti či 14-ti letech)“ (viz jeho diplomová práce). Můj švagr (1933) mi vyprávěl z vlastní zkušenosti, že tyto testy začali zavádět i protektorátní úřady v r. 1943 proto, aby ty chytřejší děti vyvedli do měšťanky už po 4. třídě obecné, a jak to bylo pro děti stresující. Ty „hloupější“ pak šly do měšťanky o rok později. (Ono se to po válce stejně zase srovnalo, jen ty „chytřejší“ pak chodily do měšťanky o rok déle.)