Píše o věcech, o kterých nemá ani potuchy. Snaží se tvářit jako „odborník“ na všechny typy škol, přitom …ale škoda slov.

Jeho naivní představa, že se dnešní „vysokoškolák“ může rovnat těm z let sedmdesátých a osmdesátých minulého století, se už snad nedá nazvat ani naivitou…

Skutečně schopných a talentovaných jedinců je malé procento z populace – a žádný – ani snadno dostupný – „diplom“ či titul toto procento – bohužel pro pana Feřteka – nezvýší.

Bylo-li noční můrou minulého režimu vidět nedostudované, talentované mladé lidi dřít v továrnách nebo na poli bez šancí na vzdělání, je skutečným přízrakem doby „porevoluční“ vidět zástupy omezených hlupáků plnit dnešní „masové“ pseudouniversity jen proto, že nevědí, co se životem.
A pak spatřit tytéž, jen málo „zdecimované“ zástupy – složené z jedinců, kteří nedokážou bez pomoci Wordu napsat gramaticky správně ani dopis ve svém mateřském jazyce – „promovat“ na těchže školách a vítězně mávat nejrůznějšími „diplomy“, mnohdy nemajícími cenu ani toho potištěného papíru.

Něco vám to připomíná, pane Feřtek?

Současná politická garnitura dělá neobyčejně málo pro podporu těch skutečně talentovaných – zato však skoro vše pro „diplomování“ masové většiny těch ostatních.

Každý, kdo má alespoň trochu zdravého rozumu ví, jak je to v konečném důsledku nejen frustrující, ale přímo zhoubné.

Dnešní velká většina „diplomovaných“ rozšiřuje řady nezaměstaných a nezaměstnatelných – nebo – přinejlepším – řady nepotřebné, už dnes přebujelé a přeplácené státní byrokracie.

Bylo-li za komunistů formou degradace „politicky nepohodlného“ vysokoškoláka jeho „přeřazení“ do kotelny, do dolů nebo k popelářům – pak dnešní forma degradace vysokoškoláků je právě ta masová distribuce „diplomů“.

Už chybí jen „studie“ nějaké neziskovky (třeba páně Feřtekova EDUinu) – která navrhne další „reformu“ vysokých škol – ne na základě schopností a znalostí uchazečů (což už není ani dnes)- ale třeba ještě podle genderového, etnického či – nedejpámbu – polit-multikulti klíče.

Pak bude opravdu s vysokým školstvím definitivní konec.

Smysluplné bakalářské studium daného oboru skutečně existuje – tou je ona VOŠ (je jedno, jak se to bude jmenovat).

ad “ Po absolvování těchto předmětů jsou však pro praxi uplatnitelní stejně, jako předtím, protože tyto získané teoretické dovednosti ještě neumí uplatnit při praktickém komplexním řešení problémů.“

Se samotnou matematikou, fyzikou, statikou, dynamikou apod. skutečně nemohou být pro praxi jakkoliv více užiteční, než po absolvování předešlé průmyslovky; skutečné předpoklady pro vykonávání profese musí tyto základní „teoretické“ vědy rozpracovat v předmětech aplikovaných na použití v praxi. To není o teorii a praxi, ale o základní teorii a aplikované teorii.

Vůbec netvrdím, že bakalářské studium je ve všech oborech nesmysl – v žádném případě. Nicméně jsem nepochopil bakalářské studium v případě zmíněného oboru (ale podobně také např. u lékařů, právníků ap.), které by mělo být koncipováno tak, aby jeho absolvent byl uplatnitelný bez dalšího magisterského stupně, ale aby bylo současně i dobrou „přípravkou“ pro navazující magisterské studium.

Vrátím-li se v čase zpět, tak pokud si někdo vybral po střední škole VOŠ, byl po jejím absolvování již „hotovým“ pro praxi a nebyl to typický uchazeč o přijetí na VŠ.

>> Po absolvování těchto předmětů jsou však pro praxi uplatnitelní stejně, jako předtím, protože tyto získané teoretické dovednosti ještě neumí uplatnit při praktickém komplexním řešení problémů.

To je přece nesmysl – je velký rozdíl mezi tím, když člověku chybí ‚jen trocha praxe‘, a když mu chybí znalosti nutné k pochopení základních souvislostí v tom, co vytváří. Jinými slovy: když má člověk teoretické základy, můžete ho nechat asistovat někomu zkušenějšímu – tu praxi se doučí a přitom bude užitečný (jde jen o to, aby byl ochoten ‚vypomáhat‘ za odpovídající plat – ale to už je úplně jiné téma).

Je to jasné? V systému, kdy je škola financována podle počtu studentů, je rušení přijímaček naprosto logické – a vyházení většiny prváků zrovna tak.