Reklama
 
Blog | Tomáš Feřtek

Opravdu se čeští žáci v testech zlepšují?

 

Říká se tomu mediální zkratka. V úterý zveřejnila Česká školní inspekce výsledky dvou mezinárodních šetření a konstatovala, že se české děti ve čtenářství, matematice a přírodních vědách zlepšují a jejich výsledky jsou nadprůměrné. Média to vyhodnotila jako bod obratu. Po létech, co jsme se zhoršovali například v testech PISA, kde jsme v mnoha oblastech naopak podprůměrní, se trend obrátil. Ona zkratka je v tom, že v tomhle případě srovnáváme hrušky a jablka, případně dvě velmi různá jablka. Opatrnost je na místě. Než začneme jásat, bylo by dobré zjistit, cože jsme to vlastně naměřili.

 

Pokud jsme zatím naříkali nad zhoršujícími se výsledky žáků, vyvozovali jsme to téměř výhradně z mezinárodního šetření PISA (podrobněji ZDE), které zkoumá ve všech zemích patnáctileté, bez ohledu na to, v jakém jsou ročníku školy. Tedy i ty, kteří propadali a jsou třeba jen v sedmé třídě. Šetření TIMSS a PIRLS (podrobněji ZDE a grafy ZDE) zkoumá žáky čtvrtých tříd. Na oznámení inspekce reagovala i společnost Scio s tím, že v jejím šetření, které se jmenuje Stonožka a zkoumá žáky v šestých třídách a primách víceletých gymnázií, také došlo mezi lety 2009 a 2012 ke zlepšení (čtěte ZDE), ale zatím je tak malé, že se z toho nedá usoudit, jestli jde o náhodu či začátek nějakého trendu.

Než se začneme radovat, je dobré si několik věcí uvědomit. Ta data jsou z různých let, byl zkoumán různě složený vzorek a pravděpodobně není ani zcela jasné, nakolik se metodika jednotlivých šetření podobá a liší. Respektive neexistuje o tom žádná pro veřejnost přístupná a srozumitelná informace. Vyvozovat z věci nějaký bod obratu tedy rozhodně není na místě.

A i v případě, že by další data obrat naznačovala, není vůbec jasné, co ho způsobilo. Část veřejnosti například dlouhodobé zhoršování v PISA přičítala reformě školství. Byl to nesmysl, protože patnáctileté ještě reforma, která odstartovala v roce 2005 v prvních třídách, nijak nezasáhla. Stejně bych ale byl opatrný v konstatování, že současné naměřené zlepšení je způsobeno působením reformy. Praktické zkušenosti naznačují, že v naprosté většině škol se nezměnilo nic, reforma nereforma.  Co tu změnu tedy způsobilo, opravdu nevíme.  Nějaké změny ve školách a vyučování? Vyšší motivace rodičů, aby jejich děti měly kvalitnější vzdělání? Nějaké vlivy mimo školu a široce přístupné moderní technologie?

Reklama

Jediné, co se z toho dá vyvodit zcela jistě, je, že různá data říkají o našem vzdělávacím systému velmi různé věci a bylo by na místě si v tom udělat pořádek. Například srovnat metodiky jednotlivých šetření a ujasnit si, co jsme se vlastně dozvěděli. Stejně tak bychom si měli udělat jasno v tom, zda jsou v tomto směru využitelná data z plošného testování v pátých a devátých třídách. Ta z prvního ročníku jistě ne, ale příští rok už by bylo dobré srovnat, co vychází z plošných testů a z výběrových šetření. Tyhle výsledky totiž bývají ve světě často různé, protože výsledky plošných testů se snaží učitelé ovlivnit kvůli lepšímu obrazu školy. Bude to tak i u nás? A konečně, začněme dělat výběrová šetření (tedy netestujeme všechny dejme tomu patnáctileté, ale jen sociologicky vybraný vzorek) i u nás, nespoléhejme jen na mezinárodní šetření. Webový nástroj, který to umožňuje, už Česká školní inspekce má, podobné projekty slibuje, ale zatím se v tomto směru nic nestalo.

Dokud nezačneme ve vzdělávání pracovat s kvalitními a hlavně srovnatelnými daty, jsou jásot nad zlepšením, stejně jako vztek ze zhoršení, poněkud předčasné.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama